Údolí ve střední oblasti Skotska (Midland Valley) představovalo nejsevernější oblast Británie, kterou po roce 79 našeho letopočtu dobili Římané. Zbytky Antoniova valu, který Římané postavili mezi řekami Forth a Clyde, aby chránil tuto hranici, je stále k vidění. Země na sever (známé Římanům jako Kaledonie) byly zabrány válečným kmenem Piktů. O Piktech toho víme málo, zda měli keltský nebo germánský původ a jakým jazykem hovořili je stále zahaleno rouškou tajemství. Slavnější Hadriánův val, který je dlouhý přes 100 mílí a leží blízko rozhraní mezi Anglií a Skotskem, byl postaven asi v roce 119 po Kristu ustupujícími Římany (byli pronásledováni nepřetržitými útoky Piktů).

V 5. století přišli "Skotové" z jejich domova v Irsku a osídlili západ Skotska. Skotové, kteří byli při příchodu částečně křesťanského vyznání, měli jako svého velkého misionáře svatého Kolumba, a kromě něj a jeho následovníky, zde také působil svatý Ninian, který udělal z Piktů a ostatních kmenů křesťany. Svatý Kolumba je pohřben na posvátném ostrově Iona u západního pobřeží Skotska.

Po stoletích válek s Pikty, dali Římané roku 843 korunu Skotů a Piktů na hlavu jejich krály, Kennethu MacAlpinovi.

Panování Malcolma Canmora (1057-93) bylo časem velkých sociálních, politických a náboženských revolucí. Malcolm strávil hodně času v Anglii a spolu se svojí svatou královnou (Margaret) povzbudily zavedení anglických zvyklostí, civilizace, anglického jazyka a osadníků. Hodně Normanů (podrobili si Anglii v roce 1066) přineslo do Skotska francouzskou kulturu.

Skotsko byla bohatá země až do počátků 14. století, kdy anglický Edward I. (známí jako "Kladivo Skotů") se rozhodl včlenit Skotsko pod anglicko korunu.

Porážka Edwarda II. v bitvě u Bannockburnu v roce 1314, bylo velké vítězství, které se odráželo v písních a oživení skotské národní hrdosti až do dnešní doby. Touha udržet nezávislost byla ztělesněna v prosbě papeži, známé jako Declaration of Abroath. Dlouhé, krvavé a destruktivní války během 300 let zajistily to, že Skotsko zůstalo svobodné, ale také chudé.

John Knox, edinburghský kněz, hrál svou roli v reformaci Skotska, když přijal presbyteriánskou tradici ztrácející své spojení mezi církví a státem ( zachovala se v Anglii).

Anglie a Skotsko bylo spojeno díky skotskému Jamesu VI., který nastoupil v roce 1603 na anglický trůn, po smrti královny Elizabeth I. (anglické). Elizabeth perzekuovala (a nakonec popravila) Jamesovu matku a svoji vlastní sestřenici, Marii, královnu Skotů, ale ovšem umírá bezdětná.

Následující angličtí vladaři nebyli Skotsku tak nakloněni jako byl James I. Po oficiálním Zákonu unie (Act of Union) v roce 1707 následovala nelibost zvláště mezi horalskými Skoty, podporovaná povstáními v letech 1715 a 1745, kterými se pokusili příslušní starý a mladý (Bonnie Prince Charlie) uchazeč na trůn Skotska.

Po povstání v roce 1745, které bylo účinnou občanskou válkou, začalo Vyklízení Vrchoviny (Highland Clearances). Stovky lidí bylo vypuzeno z jejich pronajatých záhumenků a začalo masové stěhování Skotů do jiných částí světa. Přes obecný názor, že hospodáři byli Angličané, jimi byli hlavně Skotové, ale ne galsky mluvící, nýbrž s římskokatolickou tradicí, kteří bojovali pro 'Bonnie Prince'.

Zde je kompletní rodokmen skotských a následných britských panovníků.

Komentáře (0)

Napiš komentář

Ukaž/Skryj formulář komentáře

Jméno

Email

WWW

Název

Komentář

smaller | bigger

Subscribe via email (Registered users only)

Opiš zobrazená písmena

Přidej komentář