|
Skotské zámky jsou tajemné. Schovány v zeleném šeru prastarých listnáčů a v hlubokém loubí rododendronů. Kdo je chce najít, musí napřed rozhrnout trávu, kapradí a haluze, jako když se hledají houby.
Skotské zámky jsou šedivé. podobají se papírovým vystřihovánkám z velmi staré pohádkové knížky. Plno šedivých věžiček, spousta šedých komínů, šedých výklenků, stříšek a střech. Jsou provlhlé deštěm a mlhou. Jejich majitelé mají proto kloubní potíže, nahřívají si záda zaječí kožešinou a na hrbolatá kolena kladou vlněný pléd. Na skotských zámku to patří k bontónu. Některé skotské zámky vypadají, jako by v nich nikdo nebydlel. Možná, že majitelé týraní podagrou odjeli do lázní a nechali tu hlídat jen staré strašidlo, děděné z generace na generaci. Do salónu zatím zatéká, v kuchyni pod kredencí kuňká žába a celý zámek pozvolna zarůstá břečťanem.
Nepřeberné množství zámků neboli castelů je v průvodci Skotskem seřazeno podle abecedy. Balmoral castle, Blair castle, Bothwell castle, Brodick castle, Duart castle, Glamis castle, a tak dále...Odkaz na průvodce po skotských zámcích
Balmoral Castle
V tomto zámku každoročně v srpnu sídlí královská rodina už od roku 1848. Střeží jej nejen husté vřesoviště, křoviny janovců, vztyčené stvoly purpurových a bílých náprstníků a neproniknutelná spleť bříz, borovic a modříny, ale přísný strážce v uniformě, který přechází sem a tam před klenutým zámeckým mostem.
Nový palác, který dnes mùžeme vidìt u Scone byl postaven v 1580 a rozšířen asi v roce 1804 za Davida Williama Murraye, 3. hrabìte z Mansfieldu. Samozøejmì, že toto místo je mnohem více starovìké. Právě zde bylo sjednoceno Skotsko, když Kenneth MacAlpin porazil Pikty v roce 838 a tak zde na Moot Hill byl vystavěn palác Scone. Byl používán při korunovačních ceremoniích skotských králù až do roku 1296, kdy byl palác zahrnut do Westminsteru Edwardem I. Poslední korunovace se zde odehrála v roce 1651, kdy byl král Karel II. korunován na krále Skotů. Lord Stormant, předchůdce současného lorda Manfielda, hrál v ceremonii vedoucí roli.
Stirling a bitva u Bannockburn
Hrad Stirling byl postaven na vrcholu strmého svahu, což umožòovalo kontrolovat rozsáhlé okolí, osadu Forth a okolní venkov. Byl postaven jako královská rezidence Alexanderem II. v roce 1226. Ale koncem tohoto století Skotsko ztratilo svojí nezávislost a Edward I., jmenoval k řízení země Johna Balliola . Tento čin vyústil v bitvu u Bannockburnu, která se odehrála pod hradem 23. a 24. června roku 1314 mezi Edwardem II. z Anglie a Robertem I.Brucem ze Skotska. V sázce byl hrad Stirling, poslední anglická silná država ve Skotsku. Skotští bojovníci měli početní převahu více jak tři ku jednomu proto anglické pěchotě a jízdě.
Skoti velice výhodně používali terén, který se stal pro Angličany osudný, když zapadli do bažin pod skotskými pozicemi. Když Skotové zaútočili, Angličané nebyli schopní bojovat a měli mnoho obětí. Edward II. unikl, ale Gilbert de Clare, hrabě z Gloucesteru a víc než 60 baronů a byly mezi angličtiny, kteří byli zabiti nebo uvězněni. Robert Bruce dokázal využít vítězství a znovu obnovil nezávislost pro Skotsko.
Hrad Stirling má jednu z nejhezčích středověkých síní ve Skotsku, která jednou sloužila i jako parlamentní síò. V roce 1540 James V. přidal ke komplexu krásných staveb další, když postavil palác v rozmezí základů. Královna Skotů, Marie byla korunována zde v kapli v roce 1543a téměř zde zemřela při požáru v roce 1561. Nyní je v hradu muzeum vrchovin Argyll a Sutherland a je v péči organizace Historic Scotland.
zámek Inveraray, oblast West Highlands and Islands
Ve městě Inveraray stojí zámek slavného skotského klanu Campbellů. Zámek Inveraray je výsledek cílevědomého plánu, který započal Archibald Campbell, který nastoupil v roce 1743 jako 3. vévoda z Argyllu. Staré město, které obklopovalo zchátralí hrad z 15. století, bylo odstraněno aby se získalo místo k vytvoření nových staveb obklopených parky, zahradami a cestami. Hlavní struktura byla dokončena do roku 1758, ale 3. vévoda, který umřel v roce 1761, nemohl zabrat hrad. Práce byla ukončena až u následujícího 5. vévody, který rozhodl dokončit rozdělanou práci. Hlavní práce na hradu byly skončeny do roku 1790. Nyní je hrad Inveraray domovem 12. vévody z Argyllu a jeho rodiny.
Světlo zlacených svícnů se odráží v broušených historických zrcadlech. Je tady oblíbený fortel stařičkého vévody z Argyllu, rozviklaný spinet vévodkyně, sbírka modrobílého porcelánu, ztyřelá tropická helma a indiánská dýmka míru jednoho z velmi dobrodružných Campbellů a také bačkůrky téhož vévody z kojeneckého věku. Od podlahy ke stropu se větví parádní rodokmen klanu. Podobá se košatému stromu, co lísteček, to jméno a letopočet. Zatímco dole u naleštěných parket se skví rok 1294, tam nahoře u stropu defilují jména nejnovějších ratolestí rodu s letošním ročníkem narození. Vitrína se současnými fotografiemi Campbellů má kolem sebe stále plno zvědavců. Snímky ukazují, že modro-zeleno-černě kostkovaný campbellovský kilt dosud nevyhynul. Pánové jej hrdě oblékají při každé slavnostní příležitosti doma i v cizině, zatímco partnerky mají na sobě šaty podle poslední módy.
hrad Cawdor v Nairn,oblast The Highlands & Skye
Tento působivý hrad byl postaven ve 14. století na vysokém skalním místě Thanes Cawdor, šerifech a dědičných konstáblech královského hradu Nairn.
Věž, která dominuje nad hospodářskou půdu a lesem, byla postavena okolo malého cesmínového stromu, který uschnul z nedostatku denního světla v roce 1372. Asi tím bylo myšleno, aby strom, symbol života a dobrého osudu, chránit hrad a jeho obyvatele. Jestliže to tak bylo zamýšleno, tak to splnilo svůj účel dobře, stejně jako u hradu Cawdor, přežily doslova nedotčeny mnoho neklidných roků skotské historie. Ačkoli byl opevněn v roce 1454, hrad byl určen jako soukromí domov a je po nějakých 600 roků rezidencí rodiny Cawdor.
Umístěn u ústí řeky Nith, hrad Carlaverock ovládal přístup do jihozápadního Skotska. Byl v držení Edwarda I. a držen do doby, kdy zpustl a zřítil se. Byl znovu postaven rodinou Maxwellů v pozdním 14. století a v roce 1425 byl použit jako vězení k držení vévody z Albany. James V. ho použil jako rezidenci, zatímco se připravoval napadnout Anglii. To bylo částečně rozebrán hrabětem ze Sussexu, ale pozdněji obnoven lordem Nithsdale, který podporoval Karla I. v občanské válce. Po několika týdnech obležení se zavázal ke kapitulaci. Byl opět rozebrán a od té doby zůstal zříceninou.
Eilean Donan Castel (oblast Highlands)
Pevnost na západním pobřeží Skotska, východně od Dornie. Byla postavena na skalnatém ostrůvku spojeném s pevninou pouze malým můstkem. Vodní hrad byl založen ve 13. století, kdy se stal sídlem hrabat z Desmondu. V roce 1719 byl zničen anglickými válečnými loděmi, ale byl v letech 1912-1932 obnoven v romantické podobě. Dnes patří k nejmalebnějším hradům ve Skotsku.
Odkaz na průvodce po Skotsku
Bitevní pole Culloden , oblast Highlands & Skye
Bitva u Cullodenu se odehrála 16. dubna, roku 1746. Vévoda z Cumberlandu, vedoucí Hanoverskou armádu sledoval prince Karla neboli Bonnie Princ Charlie, vedouc Jakobity z Anglie ke Culloden Moor ve Skotsku. Při pokusu umístit svého otce, krále James VIII., Stuartovského krále Skotska na anglický trůn, princ Karel dosáhl Derby s armádou o 5,000 mužích, která zahrnovala irské a francouzské členy. Ale zásobovací trasa se přetížila jeho rychlým postupem a princ přijal radu ustoupit do Skotska a upevnit svojí pozici.
Desetitisícová Hanoverská armáda vévody z Cumberlandu zahrnovala některé Skoty, kteří oponovali Stuartovcům. časem vstoupili do bitvy, obě armády byly redukovány do množství jedné třetiny Jakobitů, kteří dosáhli vřesoviště. Počasí se ochladilo a bylo mokro, a otevřený kraj nevyhovoval horalům zvyklým bojovat v kopcovitém terénu, což bylo tak úspěšné v předchozích bitvách. Armáda Cumberlanda byla lépe vyzbrojena mušketýry, jízdou a dělem.
Jakobité vypálili první výstřely, které vyústily v těžší a přesnější z Hanoverských zbraní. Jakobité už váhaly kdy spořádaný k poplatku. Někteří odmítli, jiní postupovali celkem zmateně a padli do kulí a střel z mušket. Cumberland nařídil svým mužům nebrat žádné vězně, dokonce i zranění byli zabiti tam kde leželi. Na vřesovišti zemřelo asi 1,200 Jakobitů, zatímco vévoda ztratil méně než 50 vojáků. Na hlavu prince Karla byla vypsána odměna £30,000. Cumberland obklíčil všechny, které mohl z těch co utekli z bitvy. Bitevní pole je v současnosti opatrována organizací National Trust for Scotland.
The Chatelaine's Scottish Castles
Rampant Scotland Castles Index
A ještě jeden odkaz
Komentáře
 |
Objevování 
Ukaž/Skryj formulář komentáře